Islámský kalendář

Islámský kalendář je lunární kalendář skládající se z 12 měsíců v roce o 354 nebo 355 dnech. Používá se k určení správných dnů islámských svátků a rituálů, jako je roční období půstu a poutí. Islámský kalendář je také známý jako kalendář hidžra nebo muslimský kalendář. Islámský kalendář je založen na lunárním cyklu. První rok islámského kalendáře začal v roce 622 n. l., kdy se prorok Muhammad (nmAž) přestěhoval z Mekky do Medíny. Tato událost, známá jako hidžra, označuje počátek islámské éry. Islámský kalendář je lunární, což znamená, že je založen na fázích Měsíce. Každý měsíc začíná pozorováním nového Měsíce. Protože lunární cyklus je kratší než sluneční (29,53 dne oproti 30,44 dne), je islámský kalendář o 10-11 dní kratší než gregoriánský kalendář používaný na Západě. To znamená, že islámské svátky a slavnosti nastávají každý rok o 10-11 dní dříve a postupně se posouvají v průběhu ročních období. Islámský kalendář se nepoužívá v Saúdské Arábii, kde je oficiálním kalendářem gregoriánský kalendář. Islámský kalendář se však používá v jiných zemích, například v Íránu a Afghánistánu. Islámský kalendář má 12 měsíců, které vycházejí z lunárního cyklu. První měsíc, Muharram, začíná pozorováním nového Měsíce. Jednotlivé měsíce se jmenují takto: Muharram Safar Rabi' al-Awwal Rabi' al-Thani Jumada al-Ula Jumada al-Akhirah Radžáb Ša'ban Ramadán Šawwal Dhu al-Qi'dah Dhu al-Hidždža Islámský kalendář je lunární kalendář, což znamená, že jednotlivé měsíce se řídí cykly Měsíce. Lunární měsíc má 29 nebo 30 dní, takže islámský rok má 354 nebo 355 dní. To je o 10-11 dní méně než sluneční rok, takže islámské svátky a slavnosti se postupně posouvají podle ročních období. Islámský kalendář se používá k určení správných dnů pro islámské svátky a rituály. Nejdůležitějším islámským svátkem je ramadán, což je měsíc půstu. Během ramadánu se muslimové postí od úsvitu do soumraku a půst smějí přerušit až po západu slunce. Po ramadánu následuje svátek Íd al-Fitr, který je obdobím oslav a hodování. Islámský kalendář se také používá k určení správných dnů pro pouť neboli hadždž. Každý práceschopný muslim musí alespoň jednou za život vykonat pouť do Mekky. Hadždž se koná během měsíce dhu al-hidždža a je to doba intenzivní duchovní činnosti. Islámský kalendář je důležitou součástí života muslimů. Slouží k určení správných dnů pro svátky a rituály a je také připomínkou cyklické povahy času.