Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je sluneční kalendář s 12 měsíci po 28-31 dnech. Běžný gregoriánský rok má 365 dní, ale v některých letech je přestupný, přestupný rok má 366 dní, přičemž 29. únor je interkalární den. Gregoriánský kalendář je modifikací juliánského kalendáře, který poprvé použili Římané. Juliánský kalendář, který navrhl Julius Caesar v roce 46 př. n. l., měl pravidelný rok o 365 dnech rozdělený do 12 měsíců, přičemž každý čtvrtý rok byl přestupný. Přestupné dny byly přidány k měsíci únoru. V roce 1582 papež Řehoř XIII. zavedl zpřesnění juliánského kalendáře, snížil počet přestupných let a opravil malou chybu ve výpočtu délky slunečního roku. Od té doby přijala gregoriánský kalendář pro civilní účely většina zemí. Gregoriánský kalendář je sluneční kalendář. Běžný gregoriánský rok má 365 dní, ale v některých letech přestupný rok, přestupný rok má 366 dní, přičemž 29. únor je interkalární den. Gregoriánský kalendář je modifikací juliánského kalendáře, který poprvé použili Římané. Juliánský kalendář, který navrhl Julius Caesar v roce 46 př. n. l., měl pravidelný rok o 365 dnech rozdělený do 12 měsíců, přičemž každý čtvrtý rok byl přestupný. Přestupné dny byly přidány k měsíci únoru. V roce 1582 papež Řehoř XIII. zavedl zpřesnění juliánského kalendáře, snížil počet přestupných let a opravil malou chybu ve výpočtu délky slunečního roku. Od té doby přijala gregoriánský kalendář pro civilní účely většina zemí. Gregoriánský kalendář je sluneční kalendář. Běžný gregoriánský rok má 365 dní, ale v některých letech přestupný rok, přestupný rok má 366 dní, přičemž 29. únor je interkalární den. Gregoriánský kalendář je modifikací juliánského kalendáře, který poprvé použili Římané. Juliánský kalendář, který navrhl Julius Caesar v roce 46 př. n. l., měl pravidelný rok o 365 dnech rozdělený do 12 měsíců, přičemž každý čtvrtý rok byl přestupný. Přestupné dny byly přidány k měsíci únoru. V roce 1582 papež Řehoř XIII. zavedl zpřesnění juliánského kalendáře, snížil počet přestupných let a opravil malou chybu ve výpočtu délky slunečního roku. Od té doby přijala gregoriánský kalendář pro civilní účely většina zemí.