Slezština je jazyk, kterým se mluví ve Slezsku, historickém regionu ve střední Evropě. Patří do lechitské podskupiny západoslovanských jazyků. Slezštinou mluví asi 2,5 milionu lidí, především ve Slezsku, ale i v dalších částech Polska a České republiky. Mluví jí také menšiny na severním Slovensku a v jižním Polsku.
Slezština je nejblíže příbuzná s polštinou a češtinou, v menší míře se slovenštinou. Jako druhým jazykem jí mluví i lidé, kteří nejsou etnickými Slezany, například Poláci, Češi a Slováci.
První písemná zmínka o slezštině pochází ze 13. století. Předpokládá se, že se vyvinul z nářečí polštiny, ale s výrazným vlivem češtiny a němčiny.
Slezská abeceda je založena na latince a doplněna o některá další písmena. Slezština má tři nářečí: Hornoslezština, dolnoslezština a středoslezština.
Hornoslezština je nejrozšířenějším dialektem a je také základem standardní psané podoby jazyka. Dolnoslezština se používá na jihozápadě Slezska a je ovlivněna češtinou. Středoslezština se používá na jihovýchodě Slezska a byla ovlivněna polštinou i němčinou.