Ázerbájdžán

Ázerbájdžán je země v kavkazské oblasti Eurasie. Na východě sousedí s Kaspickým mořem, na severu s Ruskem, na severozápadě s Gruzií, na západě s Arménií a na jihu s Íránem. Ázerbájdžán má 9,8 milionu obyvatel a jeho hlavním a největším městem je Baku. Ázerbájdžán je unitární poloprezidentská republika. Země rozvinula tržní hospodářství a navázala úzké vztahy se Západem, zejména prostřednictvím členství v Radě Evropy a programu Partnerství pro mír Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO). Ázerbájdžán je také členem Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace islámské konference (OIC). Ázerbájdžán je členem Hnutí nezúčastněných zemí, má status pozorovatele ve Světové obchodní organizaci a je jedním ze zakládajících členů regionální organizace GUAM, do níž patří také Gruzie, Ukrajina a Moldavsko. Nejstarší zmínky o Ázerbájdžánu se vztahují k Achaimenovské říši v Persii (6. až 4. století př. n. l.). Ázerbájdžán byl později dobyt Alexandrem Velikým ve 4. století př. n. l. Po zániku římské a parthské říše vládla Ázerbájdžánu perská říše Sasánovců (3. až 7. století n. l.). V 7. století dobyli Ázerbájdžán arabští muslimové a oblast se stala součástí Umajjovského a Abbásovského chalífátu. Mongolové a Timuridové vládli Ázerbájdžánu, než oblast v 16. století dobyla perská Safavidská říše. Safavidové učinili Ázerbájdžán součástí své říše a oblast zůstala pod íránskou nadvládou až do 19. století. Na počátku 19. století začala do oblasti Kavkazu expandovat Ruská říše a v roce 1813 ruská vojska dobyla Baku. Ázerbájdžán byl začleněn do Ruské říše a zůstal její součástí až do rozpadu říše v roce 1917. V roce 1918 Ázerbájdžán vyhlásil nezávislost a v roce 1920 byla země obsazena Rudou armádou. Poté byl Ázerbájdžán začleněn do Sovětského svazu a zůstal jeho součástí až do vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Od té doby je Ázerbájdžán nezávislým státem. Ázerbájdžán je většinově muslimská země, kde převažují šíité. Země má sekulární ústavu a islám není státním náboženstvím. Většinu obyvatel Ázerbájdžánu tvoří Ázerbájdžánci, menšinu Arméni, Rusové a další etnické skupiny. Ázerbájdžán má turkickou kulturu a úředním jazykem země je ázerbájdžánština. Ázerbájdžán je země bohatá na suroviny, má velké zásoby ropy a zemního plynu. Ekonomika země je z velké části založena na ropném průmyslu a Ázerbájdžán je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ázerbájdžán je rozvojovou zemí a jeho index lidského rozvoje se řadí nad světový průměr. Země je považována za střední mocnost a je členem OSN, Rady Evropy a programu Partnerství pro mír NATO.