Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina je stát v jihovýchodní Evropě. Na severu a západě sousedí s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihu s Černou Horou. Bosna a Hercegovina má přibližně 3,8 milionu obyvatel a hlavním a největším městem je Sarajevo. Země je domovem různých národů a kultur a je rozdělena na dva hlavní regiony: bosenský region na severu a západě a hercegovský region na jihu a východě. V bosenském regionu žijí převážně Bosňáci, zatímco v hercegovském regionu převažují Chorvati. Země má dlouhou historii lidského osídlení, poprvé byla osídlena Ilyry v době bronzové. Později se region dostal pod nadvládu Římské říše a později Byzantské říše. Ve středověku byl region dobyt slovanskými národy a Bosna se stala součástí Chorvatského království. Ve 14. století byla Bosna připojena k Osmanské říši a zůstala pod její nadvládou více než 400 let. Během této doby Bosňané konvertovali k islámu a oblast se stala známou jako Bosenský ájalt. V roce 1878 byla Bosna obsazena Rakouskem-Uherskem a pod jeho nadvládou zůstala až do roku 1918. V roce 1918 se Bosna a Hercegovina stala součástí Království Jugoslávie. Během druhé světové války byla Bosna okupována nacistickým Německem a mnoho Bosňanů bylo zabito nebo deportováno do koncentračních táborů. Po válce se Bosna a Hercegovina stala součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V roce 1992 země vyhlásila nezávislost a následně byla uznána mezinárodním společenstvím. V roce 1992 vypukla bosenská válka, která trvala až do roku 1995. Válka probíhala mezi bosenskou vládou, bosenskými Srby a bosenskými Chorvaty. Válka skončila podpisem Daytonské mírové dohody, na jejímž základě vznikla Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Od konce války dosáhla Bosna a Hercegovina významného pokroku při obnově svého hospodářství a infrastruktury. Země je nyní členem Rady Evropy a Organizace spojených národů a usiluje o členství v Evropské unii a NATO.