Han

Existují tři písemné formy čínštiny: Hanzi, Kanji a Hanja. Zatímco hanzi je standardní formou písma v pevninské Číně, kandži se používá v japonštině a hanja v korejštině. Psaná podoba čínštiny má dlouhou historii, která sahá až k věšteckému kostěnému písmu pozdní dynastie Šang (1600-1046 př. n. l.). Toto písmo se používalo k psaní věšteb na zvířecí kosti nebo želví krunýře, které se pak zahřívaly, dokud nepraskly. Praskliny byly interpretovány jako forma komunikace s bohy. Písmo z věšteckých kostí je považováno za nejstarší formu čínského písma, z něhož se vyvinuly všechny ostatní formy čínského písma. První písmo hanzi vzniklo za dynastie Han (206 př. n. l. - 220 n. l.). Tyto znaky sloužily k vyjádření mluveného jazyka a byly psány stylem štětec a inkoust. Za dynastie Tang (618-907 n. l.) vznikla nová forma písma Hanzi. Tyto znaky byly více stylizované než dřívější Hanzi a byly psány blokovým stylem. Blokový styl hanzi se dále rozvíjel za dynastie Song (960-1279 n. l.). Tento styl hanzi se dnes používá nejčastěji. Hanzi je korejská forma čínského písma. Znaky hanja byly poprvé použity v období Tří království (57 př. n. l. - 668 n. l.). Tyto znaky byly převzaty z čínštiny a byly použity k vyjádření korejského jazyka. Dnes se hanja používá především pro akademické nebo osobní účely, například ve slovnících a literatuře.