Kyperské

Kyperský slabikář je slabičné písmo používané na starověkém Kypru, které se skládá z přibližně 200 symbolů. Písmo je doloženo od 11. století př. n. l. do 5. století n. l. a používalo se k zápisu kyperského dialektu řečtiny. Je úzce příbuzné s lineárním písmem B, které se používalo k zápisu mykénské řečtiny, a obě písma mají společný původ ve starším kypersko-minojském písmu. Předpokládá se, že kyperský slabikář je odvozen z kypro-minojského písma, které se používalo k zápisu mykénského dialektu řečtiny. Toto písmo je doloženo přibližně od 14. století př. n. l. a předpokládá se, že je odvozeno ze staršího písma Linear A. Kyperské slabičné písmo má mnoho společných rysů s lineárním písmem B, včetně stejného počtu symbolů a stejné slabičné struktury. Písmo se používalo k zápisu kyperského dialektu řečtiny, kterým se mluvilo na ostrově Kypr. Tento dialekt byl úzce příbuzný s attickým dialektem řečtiny a starověcí autoři je často zaměňovali. Předpokládá se, že kyperský slabikář se používal od 11. století př. n. l. do 5. století n. l. Písmo se skládá z přibližně 200 symbolů, z nichž většina představuje souhlásky. Symboly jsou zapsány v mřížce, přičemž každý symbol představuje jednu slabiku. Slabičná struktura písma je podobná struktuře písma Linear B, kde každý symbol představuje kombinaci souhlásky a samohlásky. Předpokládá se, že písmo je pojmenováno podle ostrova Kypr, kde bylo poprvé použito. Název kyperské slabiky je poprvé doložen v 5. století n. l. v díle řeckého gramatika Hesychia z Alexandrie. Kyperský slabikář je cenným zdrojem informací pro znalce staré řečtiny. Je jedním z mála zdrojů informací o kyperském dialektu řečtiny a umožňuje nahlédnout do vývoje řeckého jazyka. Písmo je také důležité pro studium mykénské civilizace, protože je jedním z mála zdrojů informací o této kultuře.