Bengálština je indoárijský jazyk používaný na indickém subkontinentu. Je národním a úředním jazykem Bangladéše a jedním z 22 pravidelných jazyků Indie. S přibližně 210 miliony mluvčích je bengálština pátým nejpoužívanějším jazykem na světě.
Bengálština se zapisuje bengálskou abecedou, což je abugida, která se vyvinula z písma brahmi. Předpokládá se, že bengálská abeceda vznikla z písma siddhaṃ, které se ve starověké Indii používalo k zápisu sanskrtu. Bengálské písmo se používá také k zápisu bišnuprijských jazyků manipurština, čakma, meitei a sylheti.
Bengálská abeceda se skládá z 52 písmen, z nichž 20 jsou samohlásky a 32 souhlásky. Písmo je slabičné, což znamená, že každá souhláska má vlastní samohlásku. Bengálská abeceda je jedinečná také tím, že jako jediná abeceda obsahuje znělé i neznělé verze všech 12 základních souhlásek.
Bengálština je velmi bohatý a výrazný jazyk a její písmo je důležitou součástí její identity. Bengálské písmo se používá k psaní nejrůznější literatury, včetně poezie, románů a divadelních her. Bengálská literatura patří k nejuznávanějším a nejznámějším v celé jižní Asii.
Bengálské písmo se používá také k zápisu bengálštiny, která je jedním z nejrozšířenějších jazyků na světě. Bengálština je národním a úředním jazykem Bangladéše a jedním z 22 plánovaných jazyků Indie. S přibližně 210 miliony mluvčích je bengálština pátým nejpoužívanějším jazykem na světě.
Bengálština je velmi bohatý a výrazný jazyk a její písmo je důležitou součástí její identity. Bengálské písmo se používá k psaní nejrůznější literatury, včetně poezie, románů a divadelních her. Bengálská literatura patří k nejuznávanějším a nejznámějším v celé jižní Asii.