Vithkuqi je albánská abeceda, která se používá k zápisu albánského jazyka. Skládá se z 36 písmen, včetně 8 samohlásek a 28 souhlásek. Vithkuqi je oficiální albánskou abecedou a používá se také v Kosovu a Makedonii. Předpokládá se, že albánská abeceda vznikla ve 2. století našeho letopočtu, kdy byly napsány první albánské texty. Předpokládá se, že je založena na latince s určitým vlivem řecké abecedy. První albánskou abecedu vydal v roce 1494 katolický kněz Gjon Buzuku. Vithkuqi byla poprvé hojně používána během albánského národního probuzení v 19. století. V této době bylo mnoho Albánců gramotných v osmanské turečtině, která používala jinou abecedu. První albánské noviny Zëri i Rinisë vyšly v roce 1878 a používaly latinku. V roce 1908 bylo na kongresu v Manastiru formalizováno používání vithkuqi pro albánský jazyk. Kongres se konal ve městě Manastir (dnes Bitola v Makedonii), které bylo tehdy součástí Osmanské říše. Kongresu se zúčastnili albánští vůdci jako Ismail Qemali a Faik Konica. Na počátku 20. století se používání vithkuqi rozšířilo po celé Albánii. Používalo se ve školách a v albánské vládě. V roce 1945 vyhlásila albánská komunistická strana vithkuqi za oficiální albánskou abecedu. Od té doby se vithkuqi používá ve všech oblastech albánského života. Používá se ve školách, knihách, novinách a časopisech, ale i na dopravních značkách a v reklamě. Albánské děti se učí číst a psát pomocí vithkuqi již od útlého věku. Vithkuqi je důležitou součástí albánské kultury a identity. Je to jedinečná abeceda, která po staletí pomáhala utvářet albánský jazyk.