Staroperské klínové písmo

Staroperština je poloslabičná abeceda používaná k zápisu staroperského jazyka. Je odvozena z achaimenovské abecedy, která byla zase odvozena z fénické abecedy. Staroperská abeceda má 36 písmen, z toho 33 souhlásek a 3 samohlásky. Předpokládá se, že staroperskou abecedu vynalezl Dareios I., král Achaimenovské říše, v 6. století př. n. l.. Dareios I. potřeboval způsob, jak komunikovat se svou rozsáhlou říší, která sahala od Indie až po Etiopii. Staroperská abeceda byla upravena z aramejské abecedy, která byla zase upravena z abecedy fénické. Staroperská abeceda je považována za první abecedu, která používala samohlásky. Tři samohlásky ve staroperské abecedě jsou A, I a U. Ostatních 33 písmen jsou souhlásky. Staroperská abeceda má také řadu ligatur, což jsou dvě nebo více písmen spojených dohromady. Staroperská abeceda se používala k zápisu staroperského jazyka, který byl úředním jazykem Achaimenovské říše. Staroperština patřila k íránské větvi indoevropské jazykové rodiny. Předpokládá se, že staroperská abeceda ovlivnila vývoj sogdijské a baktrijské abecedy, které se používaly k zápisu jazyků příbuzných staroperštině.