Lýkijské

Lýkijština je starověké písmo, které se používalo v oblasti Lýkie v Anatolii (dnešní Turecko). Předpokládá se, že toto písmo bylo odvozeno z řecké abecedy, a je považováno za jedno z nejstarších dodnes používaných písem. Lýkijština se používala především pro zápis lýkijského jazyka, dnes již zaniklého jazyka, kterým mluvili Lýkijci. Písmo se skládá z 23 písmen, z nichž všechna jsou souhlásky. V lýkijské abecedě nejsou zastoupeny samohlásky. Lýkijskou abecedu poprvé rozluštil v roce 1832 britský učenec Charles Fellows. Fellowsovi se podařilo písmo rozluštit porovnáním s jinými známými abecedami, například s řeckou abecedou. Byl také schopen identifikovat některá slova psaná lýkijštinou, což mu pomohlo pochopit gramatiku jazyka. Dnes lýkijštinu používají především vědci a historici ke studiu lýkijského jazyka a kultury. Rodilých mluvčích lýkijštiny zůstalo velmi málo a písmo se nepoužívá k žádným praktickým účelům. Stále však představuje fascinující okno do minulosti a jeho další používání vědci zaručuje, že lýkijský jazyk a kultura neupadnou v zapomnění.