Lepčské

Lepča (Róng) je tibetsko-barmský jazyk, kterým se mluví v Sikkimu, Indii a Bhútánu. Píše se písmem Lepcha, které se používá také pro zápis jazyka Limbu. Písmo Lepcha je abugida a skládá se z 15 souhláskových písmen, po nichž následuje samohlásková značka. Existují také čtyři samostatná samohlásková písmena. Lepčským písmem se píše od 17. století. Předtím se psalo tibetskou abecedou. Předpokládá se, že písmo Lepcha bylo odvozeno z tibetské abecedy a sdílí s ní některé podobnosti. S tibetštinou však není vzájemně srozumitelné a má značné rozdíly jak ve své struktuře, tak ve zvukovém systému. Lepča je tónový jazyk a každá slabika může být buď vysoká, nízká, nebo klesající. Lepčské písmo používá k označení těchto tónů speciální symboly. Existuje také několik diakritických znamének, která se používají k úpravě zvuku souhlásek. Písmo Lepcha je abeceda a každé písmeno představuje jeden zvuk. Neexistují žádná němá písmena a každé písmeno se vyslovuje. Lepčská slova se obvykle skládají ze dvou nebo tří slabik. Lepčské písmo se píše zleva doprava. Neexistuje žádný standardní způsob psaní velkých písmen ve slovech Lepcha, i když někteří pisatelé používají velká počáteční písmena. Neexistuje ani standardní interpunkce, i když někteří autoři používají čárky a tečky. Lepcha nemá standardní pravopisný systém a slova se mohou psát různými způsoby. Existují však některá obecná pravidla, která se obvykle dodržují. Například většina slov Lepcha končí samohláskou a mnoho slov má zdvojené souhlásky. Lepčština je vysoce fonetický jazyk a slova se obvykle píší tak, jak se vyslovují. Díky tomu se slova Lepcha snadno čtou a vyslovují i pro ty, kteří tento jazyk neznají. Lepčské písmo je efektivním způsobem zápisu jazyka lepča. Snadno se ho naučíte a můžete jím přesně zapisovat slova Lepcha.