Latinská abeceda je abeceda, která se používá v latinském jazyce. Používají ji také některé další jazyky, které nejsou příbuzné latině, například albánština, čeština, estonština, chorvatština, italština, irština, litevština, maďarština, maltština, němčina, norština, polština, rumunština, slovenština, švédština a turečtina.
Latinská abeceda je odvozena z etruské a řecké abecedy. Etruská abeceda byla abecedou etruského jazyka, kterým se mluvilo ve střední Itálii. Předpokládá se, že etruská abeceda je odvozena z řecké abecedy, kterou do Itálie přinesli řečtí osadníci v 8. století př. n. l. Latinská abeceda byla upravena pro potřeby latinky, a proto má řadu prvků, které se v etruské ani řecké abecedě nevyskytují.
Latinská abeceda se skládá z 23 písmen. Písmena J, U a W byla do abecedy přidána později a nejsou považována za součást původní latinky. Písmena K, Y a Z byla do abecedy přidána také později, ale v latince se již nepoužívají.
Latinská abeceda se píše zleva doprava. Každé písmeno má velkou a malou podobu. Velká písmena se používají častěji než malá.
Latinská abeceda se používá v řadě různých systémů psaní. Nejběžnějším systémem psaní je latinka. Mezi další systémy psaní, které používají latinku, patří americký standardní kód pro výměnu informací (ASCII), univerzální znaková sada (Unicode) a mezinárodní fonetická abeceda (IPA).
Latinská abeceda se používá také v řadě různých abeced. Nejběžnější abecedou je latinka. Mezi další abecedy, které používají latinku, patří American Standard Code for Information Interchange (ASCII), Universal Character Set (Unicode) a International Phonetic Alphabet (IPA).