Féničtina

Féničtina je starověký jazyk, kterým se mluvilo v oblasti dnešního Libanonu. Je to semitský jazyk, což znamená, že je příbuzný s jinými jazyky, jako je arabština a hebrejština. Féničtinu používali Féničané, kteří byli významnou obchodní civilizací v oblasti Středomoří. Féničané měli vlastní abecedu, která byla základem řecké abecedy a latinky. Féničtina byla také první abecedou, která se používala k zápisu jazyka. Fénickým jazykem se mluvilo až do dobytí oblasti Římany v 1. století př. n. l. Poté pomalu vymizel, i když se nadále používal jako liturgický jazyk v některých křesťanských církvích. Ve 20. století došlo k oživení zájmu o fénický jazyk, který se nyní vyučuje na některých školách v Libanonu.