Baškirština je turkický jazyk, kterým mluví Baškirové v Baškirské republice v Rusku. V republice je spolu s ruštinou úředním jazykem. Podle sčítání lidu z roku 2010 hovořilo v Rusku baškirštinou jako svým rodným jazykem 1 074 490 lidí.
Baškirština má dva dialekty, jižní a severní. Jižním dialektem se mluví v hlavním městě republiky Ufě a jeho okolí. Severním dialektem se mluví ve zbytku Baškirska.
Předpokládá se, že Baškirové vznikli v oblasti mezi řekami Volhou a Uralem. V historii se poprvé objevují jako vazalové Mongolů ve 13. století. V 15. století si je podmanili Rusové a podrobili je rusifikaci.
Baškirština byla poprvé zapsána arabským písmem v 16. století. V 19. století se Baškirové vzbouřili proti Rusům a Baškirština byla psána latinkou. Po bolševické revoluci v roce 1917 byla baškirština psána cyrilicí.
Ve 30. letech 20. století se sovětská vláda snažila používání baškirštiny eliminovat, ale ta zůstala v užívání. V 90. letech 20. století došlo k oživení zájmu o baškirský jazyk a kulturu.
Baškirština má bohatou ústní tradici. Lidové pohádky, básně a písně se často předávají z generace na generaci. V baškirských lidových pohádkách často vystupují zvířata, například lišky, vlci a zajíci.
Baškirština je úzce příbuzná s dalšími turkickými jazyky, jako je kazaština, kyrgyzština a tatarština. Má však také výpůjčky z ruštiny a dalších jazyků.
Baškirština se studuje na univerzitách v Rusku a dalších zemích. V baškirštině je k dispozici několik knih a slovníků.