Judeoarabština

Judeoarabština je židovský dialekt arabštiny, kterým mluvily židovské komunity v arabském světě. Jedná se o směs arabštiny a hebrejštiny se silným vlivem aramejštiny. Judeoarabština má svou vlastní jedinečnou gramatiku, slovní zásobu a výslovnost. Nejstarší doklady o židovsko-arabském jazyce pocházejí z 9. století n. l. v podobě arabského překladu hebrejské Bible. To naznačuje, že v této době již byla judeoarabština mluveným jazykem. Judeoarabština se používala v celém arabském světě až do 20. století. S nástupem sionismu a vznikem Státu Izrael se však mnoho Židů začalo stěhovat do Izraele a přijalo hebrejštinu jako svůj hlavní jazyk. To mělo za následek úpadek používání židovsko-arabského jazyka. Dnes judeoarabštinu používají především starší generace Židů z arabských zemí. Používá se také v náboženském kontextu, například při modlitbách a studiu. Mezi mladšími generacemi Židů existuje malá, ale stále rostoucí snaha o oživení používání judeoarabštiny.