Lahnda je jazyk, kterým se mluví v pákistánském regionu Paňdžáb. Je také známá jako západní paňdžábština a je úzce příbuzná paňdžábštině, kterou se mluví v Indii. Lahnda se píše písmem nastaʿlīq a má bohatou literární tradici.
Lahndou mluví v Pákistánu přibližně 10 milionů lidí. Je jedním z úředních jazyků Pákistánu a je také uznávána jako regionální jazyk v provincii Paňdžáb. Lahnda se používá jako lingua franca v regionu Paňdžáb a mluví se jí také v některých částech Azadského Kašmíru a Sindhu.
Lahnda má bohatou literární tradici a jako literární jazyk se používá již po staletí. Používali ji někteří velcí súfijští básníci Paňdžábu, například Bulleh Šáh a Šáh Hussain. Poezie lahnda je v Pákistánu velmi oblíbená a často se recituje na svatbách a při jiných zvláštních příležitostech.
Lahnda se používá také v některých pákistánských filmech a televizních pořadech. Je oblíbeným jazykem pro filmové písně a mnoho slavných pákistánských zpěváků nahrálo písně v lahndštině.
Lahnda je důležitou součástí pákistánské kultury a dědictví. Je to krásný jazyk s bohatou literární tradicí. Je to jazyk, který by měl být opatrován a zachováván.