Bhaiksuki je starobylé indické písmo, které se používalo pro zápis různých jazyků. Předpokládá se, že písmo vzniklo v 5. nebo 6. století n. l. a používalo se až do 13. století n. l. Bhaiksuki se používalo k zápisu jazyků, jako je sanskrt, prákrét a páli. Písmo se používalo také k zápisu řady regionálních jazyků, včetně hindštiny, bengálštiny a maráthštiny. Předpokládá se, že písmo bhaiksuki pochází z písma gupta, které se používalo ve 4. a 5. století našeho letopočtu. Písmo bhaiksuki je pozoruhodné používáním diakritických znamének, která se používají k označení různých samohlásek. Písmo je také pozoruhodné používáním ligatur, což jsou dvě nebo více písmen spojených dohromady. Písmo Bhaiksuki se již nepoužívá, ale je považováno za důležitou součást historie indických psacích systémů.