Protokuneitské písmo je nejstarší známou formou písma. Používalo se na starověkém Blízkém východě v oblasti známé jako Mezopotámie. Písmo bylo vynalezeno kolem roku 3200 př. n. l. a používalo se přibližně do roku 600 př. n. l. Písmo se používalo k zápisu řady různých jazyků, včetně sumerštiny, akkadštiny a elamštiny. Předpokládá se, že písmo vzniklo z dřívějšího piktografického písma. Písmo se skládá z řady různých znaků, které představují různé zvuky nebo významy. Znaky se vytvářejí pomocí značek na hliněné tabulce pomocí pera. Písmo se používalo k různým účelům, včetně vedení záznamů, psaní dopisů a vytváření seznamů. Předpokládá se, že se písmo používalo také k věštění. Kolem roku 600 př. n. l. bylo písmo nahrazeno jinými písmy, například fénickou abecedou. V několika oblastech, například v Elamu, se však používalo až do 1. století n. l. Protokuneitské písmo studovala řada různých vědců, kterým se podařilo rozluštit řadu znaků. Písmo však stále není zcela pochopeno.