Santálština

Santálština je jazyk, kterým se mluví v Indii, Bangladéši a Nepálu. V těchto zemích jím mluví také etnická skupina Santalů. Santalové žijí také v Pákistánu, kde se nazývají Santalové. Santalština patří do mundské podrodiny austroasijských jazyků. Je úzce příbuzný s mundarštinou a ho. Santalové mají dlouhou a bohatou historii. Předpokládá se, že jsou původními obyvateli náhorní plošiny Chota Nagpur, která zahrnuje části dnešního Biháru, Džhárkhandu, Odišu a Západního Bengálska. Santalové byli ze své domoviny vytlačeni příchodem jiných skupin, například Mundů, kteří přišli ze Střední Asie. Santalové se nakonec usadili v severních a východních částech náhorní plošiny Čota Nágpur. Santalština se píše písmem dévanágarí. Píše se také santalskou abecedou, kterou vytvořili v 19. století misionáři. Santalská abeceda je založena na latince a doplněna o některá další písmena, která vyjadřují hlásky, jež se v latince nevyskytují. Santalština má bohatou ústní tradici. Santalské příběhy a písně se předávají z generace na generaci. Santalští vypravěči jsou známí jako bardi a jejich příběhy se často týkají historie a kultury santalského národa. Santalským jazykem mluví přibližně 6 milionů lidí. Je jedním z 22 plánovaných jazyků Indie a je také jedním ze 106 jazyků uvedených v 8. seznamu nepálské ústavy.