Pahlaví je východoíránský jazyk, který se používal jako oficiální náboženský a literární jazyk Sasánovské říše. Jazyk je pojmenován podle národa Parthů, kteří vládli Persii za dynastie Arsakovců. Pahlaví je středoperský dialekt a je úzce příbuzný s avestánštinou, jazykem Avesty.
Pahlaví byla jazykem náboženských textů i literárních a básnických děl. Sasánovská říše byla v regionu významnou silou a její používání pahlavštiny přispělo k rozšíření tohoto jazyka v celém Perském zálivu. Mnoho dochovaných příkladů literatury v pahlávštině jsou náboženské texty, včetně zoroastrijských posvátných textů známých jako Avesta.
Pahlaví se jako literární jazyk používala i po pádu Sasánovské říše a v raném islámském období. Nakonec však tento jazyk přestal být používán a byl nahrazen arabštinou. Do dnešních dnů se dochovalo pouze několik textů v pahlavštině.