Malajština

alam Malajálamština je jazyk, kterým se mluví v Indii, převážně ve státě Kérala. Je jedním z 22 plánovaných jazyků Indie a v roce 2013 byl označen za klasický jazyk. Malajálamština má nejstarší literaturu mezi drávidskými jazyky, její historie trvá přibližně tisíc let. Patří do jižní skupiny drávidských jazyků a vykazuje výrazné vlivy tamilštiny i sanskrtu. Malajalamština se píše malajalamským písmem, které je odvozeno od písma grantha. Tímto písmem se v Kérale píše také sanskrt. Malajalamština má svou vlastní nezávislou tradici písma, které se používalo pro literární i neliterární účely. Nejstarší známá malajálamská literatura pochází z 12. století n. l., ačkoli existují tvrzení, že díla v tomto jazyce mohla být napsána již v 9. století n. l.. Nejstarším známým literárním dílem v malajálamštině je Ramačaritam, báseň napsaná koncem 13. nebo začátkem 14. století našeho letopočtu. Malajalamština má bohatou ústní tradici a mnoho jejích literárních i neliterárních děl vychází z lidových pohádek a ústních tradic. Tato ústní tradice je obzvláště silná v žánru poezie, který je v Kérale populární již od 12. století n. l.. Malajálamská literatura byla ovlivněna sanskrtskou i tamilskou literaturou. Vliv sanskrtu je patrný v používání sanskrtských slov a frází v malajálamštině a také ve struktuře malajálamské poezie. Vliv tamilštiny je patrný v používání tamilských výpůjček v malajálamštině a také v tématech a žánrech tamilské literatury, které malajálamští spisovatelé převzali. Malajálamštinu ovlivnily také další indické jazyky, například hindština a bengálština. V posledních letech má na malajálamskou literaturu významný vliv také angličtina. Malajálamštinou mluví přibližně 38 milionů lidí, převážně v Kérale. Mluví se jím také v sousedních státech Tamilnádu a Karnátaka a na svazovém území Lakšadweep. Malajálamština je jedním z 22 indických jazyků a indická vláda ji označila za klasický jazyk.