Latgalština

Latgalština je jazyk, kterým se mluví v Latgale, regionu na východě Lotyšska. Patří do východobaltské větve indoevropské jazykové rodiny. Latgalština je blízce příbuzná litevštině, ale není s ní vzájemně srozumitelná. Latgalština je spolu s lotyštinou jedním ze dvou úředních jazyků Latgalska. Používá se ve školství, médiích a státní správě. V roce 2012 byla latgalština v Lotyšsku zařazena mezi chráněné jazyky. Latgalština má dva hlavní dialekty: Latgálština má dvě nářečí: vysoké a nízké. Vysokou latgalštinou se mluví v severní a centrální části Latgalska, zatímco nízkou latgalštinou se mluví na jihu. Latgalština byla ovlivněna litevštinou, ruštinou a lotyštinou. Latgalština si také vypůjčila slova z němčiny, polštiny a běloruštiny. Latgalská abeceda je založena na latince a doplněna o písmena Ā, Č, Ē, Ģ, Ī, Ņ, Š, Ū a Z. Latgalština je syntetický jazyk, což znamená, že slova se skládají z menších částí zvaných morfémy. Například slovo pro "knihu" je grāmata a skládá se z morfémů grā- (což znamená "psát") a -ata (což znamená "předmět"). Latgalština má dva gramatické rody: mužský a ženský. Existuje také střední rod, ale ten se používá pouze pro neživé předměty. Latgalština má tři gramatické pády: nominativ, genitiv a dativ. Latgalština je časovaný jazyk, což znamená, že zdůrazněná slabika ve slově se vyslovuje s větší silou než ostatní slabiky. Díky tomu může latgalština znít rychle a energicky.