Japonština

Japonština je národním jazykem Japonska a patří k japonským jazykům. Je to aglutinační, morfematický jazyk s jednoduchou fonotaktikou, čistým samohláskovým systémem a lexikálně významným výškovým přízvukem. Japonština je subjektově-objektově-slovesný jazyk se složitou větnou stavbou. Japonština má složitý systém psaní s několika písmy. Japonština patří do rodiny japonských jazyků, kam patří i rjúkjúanské jazyky. Nejbližšími žijícími příbuznými japonštiny jsou ostatní japonské jazyky: dva rjúkjúanské jazyky a ainština. Japonština je morénový jazyk, což znamená, že délka slova nebo slabiky není tak důležitá jako počet mor (zvukových jednotek). Tím se liší od jazyků, jako je angličtina, které jsou časované na důraz. V japonštině se každá slabika vyslovuje stejně dlouho bez ohledu na to, zda se jedná o jednu moru nebo více mor. V japonštině existují tři hlavní písma: hiragana, katakana a kandži. Hiragana i katakana jsou fonetické slabikáře, což znamená, že každý znak představuje jednu slabiku. Kandži jsou ideografické znaky, což znamená, že každý znak představuje pojem nebo myšlenku. Japonština má také velké množství výpůjček z jiných jazyků. Výpůjčky jsou slova, která byla převzata z jiného jazyka a začleněna do japonštiny. Převážná většina výpůjček v japonštině pochází z čínštiny. Mezi další jazyky, které mají v japonštině výpůjčky, patří angličtina, portugalština, nizozemština a korejština. Japonštinou mluví více než 130 milionů lidí v Japonsku a přes 10 milionů lidí v dalších zemích.