Dzongkha, bhútánský národní jazyk, patří do čínsko-tibetské jazykové rodiny. Je blízce příbuzný tibetštině a píše se tibetským písmem. Dzongkha mluví asi 700 000 lidí, především v Bhútánu, ale také v Indii, Nepálu a Tibetu.
Dzongkha je tónový jazyk se čtyřmi tóny: vysokým, středním, nízkým a mimořádně nízkým. Existují dva hlavní dialekty, západní a východní, které nejsou vzájemně srozumitelné. Západním dialektem se mluví na západě Bhútánu a východním dialektem na východě.
Dzongkha má složitou gramatiku s mnoha příponami a částicemi. Jazyk nemá rod a členy. Slovesa se časují podle osoby, čísla a času.
Dzongkha je bohatý a expresivní jazyk s širokou škálou slov pro emoce a pojmy. Jazyk byl ovlivněn tibetštinou a sanskrtem a z těchto jazyků si vypůjčil mnoho slov.
Dzongkha je jazykem bhútánské vlády a oficiálním jazykem vzdělávání. Je také jazykem buddhistických písem. Dzongkha se vyučuje v bhútánských školách a v Bhútánu existuje řada škol, kde se dzongkha vyučuje.
Jazyk dzongkha je důležitou součástí bhútánské kultury a identity. Jazyk se používá ve všech oblastech života, od každodenní konverzace až po náboženské obřady. Dzongkha je živý jazyk, který se neustále vyvíjí podle potřeb svých uživatelů.