Stará ujgurská abeceda se používala k zápisu staré ujgurštiny, turkického jazyka, kterým se mluvilo v některých částech dnešního Sin-ťiangu v Číně. Abeceda je odvozena ze sogdijské abecedy, která byla zase odvozena z aramejské abecedy. Používala se od 8. do 13. století a byla nahrazena arabským písmem, když Ujgurové konvertovali k islámu. Stará ujgurská abeceda se psala zvláštním způsobem známým jako styl "soyombo". Tento styl se používal i pro řadu dalších turkických jazyků a byl používán také pro mongolské písmo. Stará ujgurská abeceda má řadu rysů, které se v jiných abecedách nevyskytují. Má například řadu písmen, která představují hlásky, jež se v turečtině nevyskytují. Má také řadu písmen, která se používají pro samohlásky, a řadu dalších písmen, která se používají pro souhlásky. Stará ujgurská abeceda se dnes nepoužívá, ale stále ji studují vědci zabývající se turkickými jazyky.