Americký dolar

Americký dolar je oficiální měnou Spojených států amerických a jejich zámořských území. Dolar se dělí na 100 menších jednotek zvaných centy. Papírové peníze v oběhu tvoří bankovky Federálního rezervního systému, které jsou denominovány v dolarech. Americký dolar je hlavní světovou rezervní měnou. V červnu 2017 tvořil více než 60 % světových devizových rezerv. Několik zemí jej používá jako svou oficiální měnu a v mnoha dalších je de facto měnou. Kromě Spojených států se používá jako jediná měna také ve dvou britských zámořských územích: na Britských Panenských ostrovech a na ostrovech Turks a Caicos. Původem dolaru je španělský dolar, nazývaný také osmička, který byl první světovou měnou používanou v 15.-19. století. Španělský dolar byl široce používán v Americe, východní Asii a na Dálném východě. Sloužil jako vzor pro první oficiální dolarové měny: nizozemský leeuwendaalder, německý tolar, italský testa d'oro a portugalský joão. Tyto mince, nazývané lví dolary nebo guldeny, se používaly až do 19. století ve velké části Asie a Evropy. První americký dolar byl vydán v roce 1792. Slovo "dolar" pochází z německého slova "Thaler", což byla velká stříbrná mince používaná v Evropě v roce 1500. Dolar byl oficiálně přijat jako měnová jednotka Spojených států v roce 1785, kdy Kontinentální kongres schválil dolar jako standardní peněžní jednotku nového státu. Od roku 1792 je dolar měnou Spojených států. Pro označení dolaru se před částkou používá znak dolaru ($), někdy nazývaný "peso znak" nebo "dolarová značka". Tento symbol byl poprvé použit na amerických mincích v roce 1793. Původně byl dolar rozdělen na osm částí, tzv. kusů. Tyto díly se dále dělily na poloviny, čtvrtiny a osminy, kterým se říkalo "bity". Dolar se dále dělil na 1000 "mils" nebo "milles". Tato menší dělení se však již nepoužívají. Od roku 1971, kdy se zhroutil brettonwoodský systém, má dolar plovoucí směnný kurz. Od té doby zaznamenal dolar značnou volatilitu a jeho hodnota kolísala ve vztahu k ostatním měnám i komoditám, jako je zlato. Americký dolar je oficiální měnou Spojených států amerických a jejich zámořských území. Dolar se dělí na 100 menších jednotek zvaných centy. Papírové peníze v oběhu tvoří bankovky Federálního rezervního systému, které jsou denominovány v dolarech. Americký dolar je hlavní světovou rezervní měnou. V červnu 2017 tvořil více než 60 % světových devizových rezerv. Několik zemí jej používá jako oficiální měnu a v mnoha dalších je de facto měnou. Kromě Spojených států se používá jako jediná měna také ve dvou britských zámořských územích: na Britských Panenských ostrovech a na ostrovech Turks a Caicos. Původem dolaru je španělský dolar, nazývaný také osmička, který byl první světovou měnou používanou v 15.-19. století. Španělský dolar byl široce používán v Americe, východní Asii a na Dálném východě. Sloužil jako vzor pro první oficiální dolarové měny: nizozemský leeuwendaalder, německý tolar, italský testa d'oro a portugalský joão. Tyto mince, nazývané lví dolary nebo guldeny, se používaly až do 19. století ve velké části Asie a Evropy. První americký dolar byl vydán v roce 1792. Slovo "dolar" pochází z německého slova "Thaler", což byla velká stříbrná mince používaná v Evropě v roce 1500. Dolar byl oficiálně přijat jako měnová jednotka Spojených států v roce 1785, kdy Kontinentální kongres schválil dolar jako standardní peněžní jednotku nového státu. Od roku 1792 je dolar měnou Spojených států. Pro označení dolaru se před částkou používá znak dolaru ($), někdy nazývaný "peso znak" nebo "dolarová značka". Tento symbol byl poprvé použit na amerických mincích v roce 1793. Původně byl dolar rozdělen na osm částí, tzv. kusů. Tyto díly se dále dělily na poloviny, čtvrtiny a osminy, kterým se říkalo "bity". Dolar se dále dělil na 1000 "mils" nebo "milles". Tato menší dělení se však již nepoužívají. Od roku 1971, kdy se zhroutil brettonwoodský systém, má dolar plovoucí směnný kurz. Od té doby zaznamenal dolar značnou volatilitu a jeho hodnota kolísala ve vztahu k ostatním měnám i komoditám, jako je zlato.