Tádžičtina

Tádžičtina (Тоҷикӣ) je odrůda perštiny, kterou se mluví v Tádžikistánu a Uzbekistánu. Je to úřední jazyk Tádžikistánu a regionální varianta perštiny, kterou se mluví v Afghánistánu a Tádžikistánu. Tádžičtina je jedním ze dvou úředních jazyků Tádžické republiky (druhým je ruština). Tádžičtinou mluví přibližně 6,5 milionu lidí na celém světě, což ji řadí na 97. místo mezi nejrozšířenějšími jazyky. Většina tádžických mluvčích žije v Tádžikistánu, ale značné komunity tádžikistů žijí také v Afghánistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Rusku a Pákistánu. Tádžičtinou mluví také menší komunity v Íránu a Tádžikistánu. Tádžičtina je odrůdou perštiny a jako taková je vzájemně srozumitelná s jinými odrůdami perštiny. Tádžičtina se na rozdíl od perštiny píše cyrilicí. Tádžičtina má bohatou literární tradici a po staletí byla literárním jazykem Peršanů ve střední Asii. Tádžická literatura dosáhla svého vrcholu v 16. století, kdy vznikla díla spisovatelů jako Ali-Šir Nava'i a Abdurrahim Munši. Tádžičtina patří do íránské větve indoevropské jazykové rodiny. Je úzce příbuzná s dalšími íránskými jazyky, jako je perština, paštština a darí. Tádžičtinou se mluví v různých dialektech, které lze rozdělit do dvou hlavních skupin: severní dialekty, kterými se mluví v Tádžikistánu a Uzbekistánu, a jižní dialekty, kterými se mluví v Afghánistánu. Dialekty v Tádžikistánu jsou podobnější dialektům v Uzbekistánu, zatímco dialekty v Afghánistánu jsou podobnější dialektům v Íránu. Standardní dialekt tádžičtiny vychází z dialektu města Dušanbe, hlavního města Tádžikistánu. Tádžičtinou se mluví také v řadě dalších zemí, včetně Ruska, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Pákistánu a Íránu.