N’ko

N'Ko (známý také jako Manding) je jazyk, kterým se mluví v západní Africe. Patří do rodiny mandingských jazyků, kam patří mandinka, bambara a maninka. N'Ko mluví Mandingové, kteří jsou rozšířeni v Guineji, Pobřeží slonoviny, Mali, Senegalu a Gambii. Jazyk se používá ve školství, literatuře a médiích. N'Ko vytvořil v roce 1949 Solomana Kante, rodilý mluvčí mandinky. Kante chtěl vytvořit spisovnou formu jazyka, která by byla přístupná všem Mandingům. Abecedu N'Ko založil na latince a vymyslel také systém zápisu číslic a tónů. N'ko se od 50. let 20. století používá jako literární jazyk. Používá se také ve školství, médiích a státní správě. N'ko je tónový jazyk, což znamená, že význam slova se může měnit v závislosti na výšce hlasu mluvčího. V n'ko se rozlišují čtyři tóny: vysoký, nízký, stoupavý a klesavý. Tóny se označují přízvučnými značkami nad nebo pod písmeny. N'Ko se píše zleva doprava a používá latinku. Jazyk má 26 písmen, která se vyslovují stejně jako v češtině. Neexistují žádná němá písmena. N'Ko je gramaticky poměrně jednoduchý jazyk. Nerozlišuje se v něm rod a existují pouze dva časy: přítomný a minulý. Budoucí čas neexistuje. Jazyk má slovosled subjekt-sloveso-objekt. N'Ko mluví asi 4 miliony lidí v západní Africe. Je úředním jazykem Guineje a mluví se jím také na Pobřeží slonoviny, v Mali, Senegalu a Gambii.