Brahujština

Brahuština je drávidský jazyk, kterým se mluví v Pákistánu a Afghánistánu. Brahujština je jedním z 22 pákistánských jazyků. Je také jedním z 10 neregistrovaných jazyků Afghánistánu. Brahui se používá hlavně v okresech Kalát a Chuzdar v pákistánské provincii Balúčistán. Mluví se jím také v afghánských provinciích Nimrúz a Helmand. Podle pákistánského sčítání lidu z roku 1998 hovořilo brahujštinou 2,8 milionu lidí. Brahuština patří do jižní skupiny drávidské jazykové rodiny. Je nejblíže příbuzná s kannadštinou, tuluštinou a kodaguštinou. Předpokládá se, že brahujština byla ovlivněna indoárijskými jazyky této oblasti, zejména sindhštinou. Brahujštinou mluví také Brahujové, kteří se vyskytují především v Pákistánu a Afghánistánu. Brahuština se píše písmem naskh. Toto písmo zavedli sami Brahuové v 19. století. Předtím se brahuština psala různými písmy, včetně arabského, perského a urdského. Brahuština je převážně mluvený jazyk, ale má i literární tradici. Brahuiové mají bohatou ústní tradici a mnoho jejich příběhů a básní bylo sebráno a publikováno. Brahujština se také používá jako vyučovací jazyk ve školách v Pákistánu a Afghánistánu. Brahuština je zajímavý jazyk a je to jeden z mála drávidských jazyků, kterým se mluví mimo Indii. Je to také jeden z mála jazyků Pákistánu, který nepatří mezi indoárijské jazyky.