Bandžarština

Banjar je austronéský jazyk, kterým se mluví v indonéském Banjarbaru a jeho okolí. Mluví se jím také v malajském státě Sarawak. Je blízce příbuzný malajštině a píše se latinkou. Banjarština patří do malajsko-polynéské větve austronéské jazykové rodiny, a je tedy příbuzná s dalšími austronéskými jazyky, jako je indonéština, malajština a havajština. Předpokládá se, že se od malajštiny oddělil kolem roku 1000 n. l. Banjarským jazykem mluví přibližně 4 miliony lidí. Ve svém domovském regionu se používá jako lingua franca a mluví jím také přistěhovalci v jiných částech Indonésie. Banjarština má řadu dialektů, které lze obecně rozdělit do dvou skupin: dialekty Barito, jimiž se mluví v Banjarbaru a okolí, a dialekty Kutai, jimiž se mluví ve městě Samarinda a okolí. Existuje také řada pidžinů a kreolských variet bándžarbaru. Banjarština je důležitou součástí banjarské kultury a používá se v literatuře, hudbě a dalších formách uměleckého projevu. Používá se také v každodenním životě a je důležitým nástrojem komunikace v rámci banjarské komunity.