Perský kalendář

Perský kalendář, známý také jako sluneční kalendář hidžra, je oficiálním kalendářem Íránu a Afghánistánu. Jedná se o solární kalendář s 33denním měsícem a rokem o délce 365 dní. Perský kalendář vychází z pozorování jarní rovnodennosti íránskými astronomy na počátku 1. tisíciletí n. l. První den perského kalendáře připadá na březnovou rovnodennost, první jarní den na severní polokouli. Perský kalendář má dlouhou historii a jeho původ lze vysledovat až ke starověkému zoroastriánskému náboženství. Zoroastrické náboženství založil prorok Zoroaster v 6. století př. n. l. a bylo oficiálním náboženstvím Perské říše. Zoroastrijský kalendář byl lunární kalendář s rokem o 360 dnech. První den zoroastrijského kalendáře byl prvním jarním dnem a poslední den byl prvním zimním dnem. Zoroastrijský kalendář byl v 10. století n. l. nahrazen islámským kalendářem. Islámský kalendář je lunární kalendář s rokem o 354 nebo 355 dnech. Prvním dnem islámského kalendáře je první den měsíce muharram a posledním dnem je poslední den měsíce dhu al-hidždža. Islámský kalendář používají muslimové na celém světě k určení dat náboženských svátků a událostí. Perský kalendář používají Íránci k určení dat náboženských a státních svátků. Perský kalendář používají také Afghánci a je oficiálním kalendářem afghánské vlády. Perský kalendář má 12 měsíců, přičemž první měsíc je Farvardin a poslední měsíc Esfand. Měsíce perského kalendáře jsou následující: Farvardin Ordibehesht Khordad Tir Mordad Shahrivar Mehr Aban Azar Dey Bahman Esfand Perský kalendář je sluneční kalendář a dny v měsíci se určují podle polohy Slunce. Prvním dnem měsíce je den jarní rovnodennosti a posledním dnem měsíce je den podzimní rovnodennosti. Perský kalendář má rok 365 dní, přičemž každý měsíc má 30 nebo 31 dní. Měsíce perského kalendáře nejsou pojmenovány podle souhvězdí, ale podle znamení zvěrokruhu. Perský kalendář používají Íránci k určování dat náboženských a státních svátků. Perský kalendář používají také Afghánci a je oficiálním kalendářem afghánské vlády.