Turečtina

Turečtinou mluví více než 84 milionů lidí na celém světě. Je úředním jazykem Turecka a mluví se jí také na Kypru a v některých částech Řecka. Turečtina patří do rodiny turkických jazyků a je blízce příbuzná ázerbájdžánštině, turkmenštině a uzbečtině. Turečtina má bohatou literární tradici a jako literární jazyk se používá již po staletí. Turecká literatura pochází z 8. století, kdy byla poprvé použita staroturecká abeceda. Turecká literatura je velmi uznávaná a měla vliv na vývoj ostatních turkických literatur. Turečtina má řadu dialektů, z nichž nejvýznamnější jsou istanbulská a anatolská turečtina. Istanbulská turečtina je odrůda turečtiny, kterou se mluví v Istanbulu, a je základem standardní turečtiny, kterou se mluví dnes. Anatolskou turečtinou se mluví v anatolské oblasti Turecka a od standardní turečtiny se liší nejvíce. Turečtina se píše latinkou a používá stejnou abecedu jako angličtina. Existuje však několik rozdílů, například použití písmene "I" pro zvuk "ee" a použití písmene "c" pro zvuk "ch". Turečtina má také řadu jedinečných písmen, jako jsou "ç", "ğ", "ı", "ö", "ş" a "ü". Turečtina je pro angličtináře poměrně snadný jazyk, protože má řadu rysů, které jsou podobné angličtině. Například turečtina má slovosled podmět-sloveso-předmět a stejný slovosled používá i pro otázky. Turečtina také používá stejnou abecedu jako angličtina a má poměrně jednoduchou gramatiku.