Němčina je úředním jazykem Německa, Rakouska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Lucemburska a je jedním z 23 úředních jazyků Evropské unie. Významná menšina jí mluví také v některých částech Itálie, Polska, Ruska a Rumunska. Němčina je západogermánský jazyk příbuzný angličtině, nizozemštině a fríštině a řadí se k nim.
Němčina je s odhadovaným počtem 90-95 milionů rodilých mluvčích jedním z hlavních světových jazyků a je nejrozšířenějším prvním jazykem v Evropské unii. Celosvětově se němčina řadí na čtvrté místo v počtu mluvčích (po angličtině, mandarínštině a hindštině/urdu).
Němčina má dlouhou a bohatou literární tradici, která sahá až do středověku, s díly jako Nibelungové, Faust a Die Bremer Stadtmusikanten. V moderní době získali mezinárodní uznání němečtí autoři jako Thomas Mann, Hermann Hesse a Günter Grass.
Němčina je také známá svou vědeckou a technickou slovní zásobou. Němčina je skutečně nazývána "jazykem vědy", a to díky velkému množství vědeckých termínů, které jsou výpůjčkami z němčiny.
Němčina je pro angličtináře poměrně snadný jazyk, jehož gramatická pravidla jsou většinou jednotná a výslovnost není příliš obtížná. Pro studenty jiných jazyků lze němčinu podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky zařadit mezi jazyky "druhé úrovně".