Dánština je severogermánský jazyk, kterým mluví přibližně šest milionů lidí, především v Dánsku a v oblasti jižního Šlesvicka v severním Německu. Mluví jí také 50 000 Dánů ve Spojeném království, 5 000 v USA, 3 000 v Kanadě a menší skupiny dánsky mluvících v dalších zemích.
Dánština je úzce příbuzná se švédštinou a norštinou a s těmito jazyky existuje značná vzájemná srozumitelnost. V menší míře je dánština vzájemně srozumitelná také s islandštinou a faerštinou.
Dánština je potomkem staroseverštiny, společného jazyka germánských národů žijících ve Skandinávii v době Vikingů. Dánština se začala rozvíjet v 9. století a ve 12. století se vyvinula v plnohodnotný jazyk.
Dánština byla prvním skandinávským jazykem, v němž se vyvinulo písmo, a je také prvním germánským jazykem, v němž se píše latinkou.
Dánština je velmi stručný jazyk a je známá používáním elipsy. To může cizincům často ztěžovat porozumění dánskému textu. Dánština je však také velmi expresivní jazyk, a jakmile si na elipsu zvyknete, může být velmi krásná a poetická.
Dánština je velmi fonetický jazyk, což znamená, že je velmi snadné naučit se správně vyslovovat dánská slova. Gramatika však může být poměrně náročná a může chvíli trvat, než si zvyknete na odlišný pořádek slov.
Dánština je velmi oblíbeným jazykem a je řazena na 17. místo mezi nejrozšířenějšími jazyky na světě.